Pražskému primátorovi Zdeňku Hřibovi (Piráti) rozhodně nelze upřít, že by nedokázal zaujmout. Minimálně minulý týden se mu to podařilo vrchovatě, když z reproduktorů v metru promlouval čtyřikrát do hodiny k obyvatelům a návštěvníkům metropole. Hřib přitom neměl ambici vystřídat hlasatele známé výzvy „ukončete nástup, dveře se zavírají“, přišel s politickým sdělením.
„Dnes je to dvacet let od doby, kdy jsme vstoupili do Severoatlantické aliance – NATO. Byl to jeden z klíčových kroků, prostřednictvím kterého jsme potvrdili naše směřování na Západ a posílili svou obranyschopnost,“ deklamoval v češtině i angličtině. Na Pražském hradě a v Černínském paláci v tu samou chvíli probíhaly pod záštitou prezidenta a ministra zahraničí oslavy dvacetiletého členství v Severoatlantické alianci. Byli sezváni vážení hosté, zazněly projevy a těm, kdo se o náš vstup do NATO zasloužili, byly rozdány medaile. Vše mělo jasná pravidla, nic nepředvídatelného, kdo se tomu chtěl vyhnout, lehce mohl. Pražskému metru a Hřibově opakované připomínce se ale vyhnout v podstatě nešlo, politický projev nikdo nečekal a mohl se jím cítit zaskočen. Věc vyvolává obecnější otázku, zda mají taková prohlášení ve veřejném prostoru zaznívat. A jestli ano, tak jaká.
Představme si, že příštím primátorem by byl zvolen například Tomio Okamura a z tlampačů podzemky by deklamoval svoje nenávistné teze. Nebo nemusíme jít hned do extrému – co kdyby prostě jen nějaký politik u moci přeříkával body programu své strany?…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
