Macron se dočkal odpovědi
Rozbíhá se debata o evropské budoucnosti, kterou kontinent potřebuje
Z Česka, kde většina politických elit i médií evropskou a globální agendu ignoruje, lze snadno přehlédnout, že se v Evropě právě hýbou ledy. Pod tlakem krizí posledních let se rozbíhá debata o tom, jakou EU si my Evropané přejeme.
Spád dostala předminulý týden, kdy se dopisem zveřejněným ve 22 jazycích k Evropanům obrátil Emmanuel Macron. Vyslovil se za výraznější integraci EU v bezpečnostní i azylové politice, za sbližování sociálních systémů a minimálních mezd, za cílené upřednostňování evropských firem při státních zakázkách před firmami z jiných kontinentů, za vznik nových evropských agentur, například na ochranu před zahraničním vměšováním do našich demokracií. Macron v principu zopakoval svou radikální představu silné, mnohem více integrované Unie. I za cenu toho, že se Evropa bude muset rozdělit do dvou skupin s výrazně rozdílným stupněm integrace.
Nerozvedl už, jak chce svých cílů dosáhnout. Jeho problémem je, že nemá v Evropě dost spojenců. Ukázalo se to již v minulých dvou letech, kdy prosadil jen minimum ze svých představ reformy eurozóny. Je to zjevné i z odpovědi, které se minulý týden dočkal z Německa, svého hlavního partnera. V úřadu kancléřky podle německých médií vnímali dopis z Paříže především jako startovní výstřel do kampaně před blížícími se volbami do Evropského parlamentu. I proto asi odpověď neformulovala Angela Merkel, ale její nástupkyně, momentálně „jen“ šéfka středopravicové CDU bez vládní funkce Annegret Kramp-Karrenbauer.
Mezi…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
