Máte co ztratit
Jaký smysl má zkouška, jíž na konci roku vystavilo ANO vymodlený služební zákon
Bylo jasné, že služební zákon, po mnoha letech debat schválený bývalou Sobotkovou vládou, čeká s příchodem nového kabinetu velká zkouška. Přelomová norma má zajistit, aby se úřednická místa na ministerstvech a dalších důležitých státních úřadech kompletně nepřeobsazovala po každých volbách – což je přirozená touha každé nové vládní garnitury. Zároveň si díky ní mají být úředníci jistí svou budoucností a lépe tak čelit případným politickým tlakům.
Teď už pár dní víme, že Babišova vláda připravila služebnímu zákonu obzvlášť náročnou zkoušku. Je to vláda jedné strany, bez kontroly koaličních partnerů a bez důvěry – zastupuje tedy pouze necelých třicet procent voličů, kteří v říjnových volbách hlasovali pro Babišovo hnutí ANO. Ministryně a ministři, kteří byli u moci tři týdny, schválili na svém posledním, předvánočním jednání zásadní změny ve svých úřadech, které se dotknou desítek lidí na řídících pozicích a začnou platit od
1. ledna.
Někde hodně, někde míň
Takzvaná systemizace, kterou Babišova vláda schválila a o níž je řeč, je běžná součást zákona o státní službě. Vždy od 1. ledna může vláda pozměnit počet úředníků či počet odborů a sekcí na jednotlivých ministerstvech. „Úřady musí být pružné a mít možnost se měnit,“ říká Martin Kameník z nevládky Oživení, která se správou státu dlouhodobě zabývá. „To je smyslem tohoto opatření. Ale je nutné ctít ducha zákona, a ne využívat organizační změny k personální politice,“ dodává Kameník.
Vládní změny přinesly…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
