Matematika, naše budoucnost
Matematika bude od školního roku 2021/2022 povinným maturitním předmětem a je skoro šokující, jak chatrné argumenty pro tohle rozhodnutí padají. Nejčastěji zmiňovaný, a tedy zřejmě nejsilnější je ten, že matematika je důležitá. Ano, s tím se dá souhlasit. Matematika je důležitá, aby se jí věnovala ve školách větší pozornost než třeba chemii. Možná je i natolik důležitá, aby se znalosti ověřovaly v nějaké povinné zkoušce. Klíčová otázka ale zní jinak: je povinná zkouška tou nejlepší cestou, jak v dětech vyvolat zájem o matematiku a trvale je naučit její praktické základy? Z výsledku se zdá, že odpověď se příliš nehledala, protože silnější slovo ve sporu o povinnou maturitu z matematiky měli matematici, nikoli psychologové.
Úvahy o povinné matematice však nemusí vést pouze přes psychologii, dají se posuzovat třeba i českým jazykem nebo angličtinou. Povinnou maturitu z češtiny nikdo nezpochybňuje, jaké máme tedy výsledky? Zajistila povinná maturita z češtiny zájem o literaturu, schopnost kritického čtení, dovednost zajímavě sestavit text, znalost pravopisu, schopnost vést debatu nebo přednést strukturovaný ústní projev? Znalci poměrů ve školství namítají, že u dětí, kde tomu tak je, mají zásluhu dobří učitelé, nikoli povinná maturitní zkouška. Její princip směruje studenty ke zvládnutí otázek a odpovědí, znalosti jmen, názvů děl, gramatických pojmů, což ale k ničemu kloudnému není. Logickým zájmem studentů v systému povinné maturity je mít češtinu s minimálním úsilím rychle…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
