
Český ministr obrany před pár dny narychlo odvolal plánované nasazení českých vojáků ve službách OSN. Akce měla odstartovat 1. července a místem určení měly být Golanské výšiny. Martin Stropnický však, podpořen kolegou z rezortu zahraničí Lubomírem Zaorálkem, označil operaci za „příliš riskantní“ a tuzemskou nabídku stáhl.
Miloš Zeman, který misi před třemi lety navrhl Izraeli coby zdejší příspěvek v boji proti islamistům a rovněž coby výraz tradičního spojenectví s židovským státem, si stěžuje, že ministři vycházejí ze špatných informací a bojový plán podle něj nadále platí. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček ho doplnil prohlášením, že „armáda není cestovní kancelář“ a vojáci „musí počítat s rizikem“. Máme si tedy myslet, že čeští muži ve zbrani a jejich šéfové ztratili odvahu a na zemi se valí mezinárodní ostuda?
Mlčím, sorry


Češi měli hlídat úzký nárazníkový pás mezi Izraelem a Sýrií, který OSN spravuje od roku 1974 – od ukončení konfliktu mezi oběma zeměmi – coby demilitarizovanou zónu. V době, kdy se nasazení domlouvalo, už na dohled od pásma zuřila syrská občanská válka, v níž spolu kromě vládních a povstaleckých skupin bojovaly různé odnože džihádistů a situace se brzy stala nepřehlednou. Účastnické státy mise – Chorvatsko, Rakousko, Filipíny, Irsko a další – začaly postupně svoje jednotky ze syrské strany stahovat nebo je převelely na izraelskou stranu, protože na syrském území se chabě ozbrojené modré přilby stávaly snadným terčem radikálů a únosců.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.



















