Jako vykročit z mrazáku na pánev letních veder. Vrátí se evropské zimy do doby ledové?

Teploty v Londýně mohou během extrémních zim klesat až k minus dvaceti stupňům Celsia, v Oslu až k minus padesáti. V době ohřívání planety zní taková prognóza zvláštně, může však odrážet překvapivý důsledek klimatických změn. Podle nedávných výzkumů se totiž opět naléhavěji jeví hrozba kolapsu oceánských proudů v Atlantském oceánu. Ten by měl katastrofální dopad na řadu oblastí světa a do Evropy by zřejmě přinesl velmi studené zimy, extrémní výkyvy počasí a sucha. 

Proud v Atlantiku si lze představit jako gigantickou mořskou řeku, která při povrchu oceánu teče z jižních šířek na sever a transportuje teplou slanou vodu do severních oblastí. V širším okolí Grónska uvolňuje teplo do atmosféry, klesá do hlubin a v hloubce se protiproudem vrací zpět na jih. Jak ale lidstvo vypouštěním skleníkových plynů do ovzduší mění klimatické poměry planety, řeka může zpomalovat.

Některé studie uvádějí, že Atlantikem proudí už teď o miliony metrů krychlových vody méně než před pár desetiletími. A podle nedávného výzkumu francouzského týmu vědců pod vedením klimatologa Valentina Portmanna z Univerzity v Bordeaux cirkulace pravděpodobně do konce století zeslábne podstatně více, než ukazovaly starší studie.

Zvyšuje se tak pravděpodobnost, že se úplně zastaví, nebo dokonce otočí směr. Klima v části Evropy by se pak navzdory oteplování planety patrně začalo podobat Kanadě nebo Sibiři. A možná ještě závažnější důsledky by měly změny systému monzunových větrů přinášejících vláhu do oblastí od Afriky po jihovýchodní Asii, na nichž závisí úroda pro stamiliony lidí.