Samozřejmě, od dob hladomorů osmdesátých let se v Etiopii leccos změnilo. Gramotnost se zmnohonásobila a v posledních deseti letech vyrostly desítky univerzit a stovky základních a středních škol. Při cestě do Amba (asi dvě hodiny jízdy od hlavního města Addis Abeby) jsem měl možnost jednu základní školu navštívit a opět se přesvědčit, že i přes úctyhodný rozkvět minulých let chudoba pořád sužuje většinu obyvatel této bezmála stomilionové země s rozlohou větší než Francie, Španělsko a Portugalsko dohromady.
Obvykle ve třídě studuje až osmdesát dětí, učební pomůcky chybějí a školní knihovna obsahuje jen pár zašlých výtisků starší marxistické literatury. Tragické je to s hygienickým vybavením, neboť toalety mnohdy tvoří pouhá díra v zemi a voda často neteče.
Podobné je to s vysokými školami, s nimiž mám bohatší zkušenost, protože už řadu let spolupracuji s etiopskými univerzitami. Rozdíl mezi jejich kvalitou je obrovský, a tak v zemi existuje asi pět vysokých škol, které mají nadstandardní úroveň (Addis Abeba, Jimma, Mekele, Haramaya, Awassa) a za nimi leží obrovská propast, jež se podepisuje jak na kvalitě absolventů, tak jejich budoucího uplatnění na trhu práce.


Zatímco zmíněné top školy připomínají jakoukoli univerzitu v Evropě, mnoho jiných nemá takřka žádné zázemí, chybějí jim třeba učitelé. Růst počtu univerzit je totiž tak rychlý, že z minulosti, kdy v zemi byly vysoké školy pouze dvě, není k dispozici dost absolventů schopných na akademické úrovni učit. Není…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.



















