Petr Halmay (1958)
Řeklo by se – křehký, málem chvějivý lyrik. Jenže Petr Halmay je také důležitý svědek. Vzešel z okruhu mladšího undergroundu, obklopen souputníky jako Jáchym Topol či Vít Kremlička. Jeho „rebelie“ však byla vždy zdrženlivá, niterná, introspektivní. Pozorný generační pohled na dějinné proměny se obracel stále více do sebe, ke vzpomínkám, nenaplněným „nadějím“ či mimochodným aspiracím, jež ani nedostaly šanci rozpoznat samy sebe. Generační svědectví se u Halmaye časem proměnilo ve svrchovaně vyzrálou, existenciálně zaostřenou a melancholií prodchnutou poezii, již najdeme ve sbírkách Koncová světla (2005) či Ledolam (2012).
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Píše se další kapitola OSN
V roce 2025 oslavila Organizace spojených národů osmdesát let od svého vzniku. Předsedkyně Valného shromáždění se zamýšlí nad prací organizace v minulosti a nad výzvami, kterým bude čelit v dalším desetiletí své existence.
