Můj praděd on-line

Na stole v malé garsonce na pražském Střížkově poblikávají dva monitory. Na zemi leží krabice diapozitivů a kupí se stohy knih. Na zářících obrazovkách se střídají černobílé fotografie bohatě načesaných žen a mužů s hůlkami. „Tohle je moje praprateta, teď tam bliknul děda,“ prohodí tu a tam obyvatel bytu Vít Pokorný, amatérský genealog, který se v mapování rodinných vzpomínek inspiroval u svého praděda. „Zatímco on měl rodokmen na pětimetrové roli papíru, mně stačí jedna složka na disku.“ Právě díky počítačovým programům a on-line databázím se teď v Česku začíná genealogii věnovat mnohem více lidí než kdykoli předtím.