K embargu
Zahraniční události ve čtenářích skoro nikdy nevyvolají tak velké emoce, že začnou hromadně psát redakcím. Minulý týden ale e-mailem a přes Facebook přicházel nevídaný počet stížností mladých lidí na zpravodajství o demonstracích ve španělských městech. Psali o „španělské revoluci“ a ptali se, zda je „česká neinformovanost o ní z nějakého důvodu záměrná“.
Nejvíce zloby Facebooku mířila na Českou televizi. Vedoucí zahraniční redakce ČT 24 Martin Řezníček dokonce vydal zvláštní prohlášení, ve kterém například vysvětlil, že „Česká televize vývoj bedlivě sleduje… Dosud však pokrytí tohoto tématu bylo zcela adekvátní průběhu události jako takové a jejímu místu v rámci ostatního světového dění.“ Stanice pod tlakem sociálních sítí věnovala Španělsku hodinový diskusní pořad Hyde Park.
Co se reálně ve Španělsku stalo? Do ulic řady velkých měst vyšly desítky tisíc mladých lidí. Inspirovaly je demokratické a levicové ideály; poháněl je do značné míry oprávněný postoj, že je starší generace politiků a ekonomických elit připravila o perspektivu. Reálný dopad protestů byl zatím minimální – v následných komunálních volbách dokonce triumfovala konzervativní pravice.
Pozornost, kterou dění věnovala česká i světová média, je tedy opravdu přiměřená dosavadnímu významu…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
