Strašák inflace se opět ozývá a měl by znervózňovat vládnoucí politiky

Poslední inflační vlna z let 2022 a 2023 je ještě silně v paměti, její nástup byl nebývale rychlý a její důsledky se táhnou ještě do dnešních dní – část společnosti se dosud nevrátila na životní úroveň před růstem cen. Od té doby politici, veřejnost i centrální bankéři pozorují možné náznaky růstu cen mnohem pozorněji, než tomu bylo v době před jejím nástupem. 

I proto jsou základní úrokové sazby ČNB na hodnotě 3,75 procenta, ačkoli inflace se už téměř rok drží kolem dvouprocentní úrovně. Vzpomínky na dvoucifernou hodnotu jsou příliš čerstvé a bankéři jsou obezřetní. Pokud by měli vládnoucí politici v kterékoli zemi seřadit největší noční můry, inflace by spolehlivě získala pomyslné zlato. 

Růst cen přitom nepatří primárně do působnosti vlády, ale do sféry vlivu centrální banky, která se snaží, aby inflace nepřekročila zmíněný dvouprocentní meziroční růst. Exekutiva zpravidla na inflaci musí reagovat, protože důsledky se přímo dotýkají občanů – a ti nevolí členy bankovní rady, ale politiky. Růst životních nákladů je velmi citlivá záležitost, u které je potřeba najít viníka. 

Ačkoli tento tvrdý přístup centrálním bankéřům vyčítá premiér Andrej Babiš, kterému se nelíbí vyšší úroky u hypoték, měl by jim být spíše vděčný. Tak trochu musel tušit, že jeho slib voličům z billboardů „volte levnější hypotéky“ je značně riskantní a svým způsobem nesmyslný. Svět je v posledních letech geopoliticky rozkolísané místo a nikdo neví, z jakého konfliktu může vzejít další riziko pro růst cen. Jinými slovy vývoj úrokových sazeb v dnešní době není zcela v rukou lokálních aktérů, závisí na tom, který světový region se může propadnout do válečného chaosu – a na jaké suroviny nebo produkty to bude mít vliv.