Sbohem, Volvo
Obavy, naděje, nostalgie – málokterý světový obchod vyvolává v současnosti takové emoce. Prodej švédské společnosti Volvo čínskému majiteli je v automobilové branži precedentem a Západu může posloužit jako kukátko do nejisté budoucnosti.
Automobily začal Li Šu-fu vyrábět teprve před dvanácti lety, po krátké zkušenosti s motocykly a desetiletém provozování firmy na součástky do ledniček. V rodné Číně má úspěch, ale z pohledu náročného evropského motoristy už to není taková sláva. Design vozů, kterým dopřává poetické názvy jako Čínský drak, Javorové auto, Krásný leopard nebo Městská chůva, často vyvolává pobavený úsměv, auta opakovaně neprošla na Západě bezpečnostními ani emisními zkouškami a jeden motoristický magazín zjistil při crash testu, že šance na přežití pasažéra a spolujezdce jsou v jednom z modelů při 64kilometrové rychlosti jen desetiprocentní.
Přidáme-li fakt, že Li Šu-fovu automobilku Geely západní konkurenti občas obviňují z kopírování patentovaných technologií, nemáme před sebou zrovna ideálního kandidáta na koupi zavedené evropské značky. Jenže zdání klame. Muž, který musel nedávno odložit plány na dovoz svých aut na euroamerický trh, protože je prostě nedokáže vyrobit v požadované kvalitě, se brzy stane majitelem švédské firmy Volvo. Firmy, jejíž vozy již osmdesát let v automobilovém světě symbolizují prvotřídní kvalitu, spolehlivost…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.