Boj o tarify? Nebo o co?
Vskutku revoluční návrh ministra práce Jaromíra Drábka neodměňovat státní zaměstnance podle věku, ale podle kvality vykonávané práce je rozumný, byť komplikovaný. Bude znamenat, že stát svým zaměstnancům s delší praxí musí tarifní plat výrazně snížit. Současně jim to ale bude kompenzovat navýšením „méně nárokových“ částí mzdy, jako je osobní hodnocení.
Nemělo by ale jít o nějaké drama, proto je téměř hysterická reakce odborů hodná zamyšlení. Možná totiž nejde jen o strach z toho, že snížení „nárokové části mzdy“ oslabuje pozici odborářských šéfů, kteří teď na „povinný“ růst platů dohlížejí.
Zralá k diskusi je obava odborů, že právě jejich členové na část platu, o níž rozhodne jen manažer, nedosáhnou. Pokud tenhle strach skutečně vychází ze znalosti toho, jak nadřízení s pohyblivou částí mzdy zacházejí dnes, pak je to vážná věc. Poroste-li tedy role této části mzdy, je potřeba, aby její stanovování provázela jasná pravidla a jejich férové uplatnění. A je celkem pravděpodobné, že stanovení takových pravidel nebude státním institucím příjemné.
Je tu i další vážná výhrada: Drábkův návrh neřeší to nejpodstatnější, tedy problém příliš vysokých nákladů na mzdy ve státní sféře. Klíčové je, jak velké zeštíhlení státní sektor čeká. Strategie vlády škrtat mzdové prostředky a o redukci počtu lidí zatím jasně nemluvit vede akorát k nejistotě zaměstnanců. Nevědí, kdy začne propouštění, a když nezačne, tak kde se zastaví…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
