Máme to ve vlastních rukou
Srbsko neuspělo se svým pokusem zpochybnit na diplomatickém poli nezávislost Kosova. S ředitelem předního kosovského think tanku Gap institute jsme hovořili o tom, co verdikt haagského soudu znamená pro budoucnost nejmladšího státu Evropy.
Jak kosovští Albánci prožívali chvíle, kdy mezinárodní soud potvrdil nezávislost vaší země?
Soudní verdikt překvapil i ty největší optimisty. Všichni očekávali nějaké dvojznačné stanovisko, z něhož nebude jasné, kdo je vítěz a kdo poražený. Soudci nás svojí odvahou opravdu potěšili.
Lidé v hlavním městě Prištině seděli v kavárnách a sledovali televizní přenos ze čtvrtečního soudního jednání. Všichni netrpělivě čekali na poslední věty předsedy soudu. Když tribunál oznámil, že vyhlášení nezávislosti neodporovalo mezinárodnímu právu, tak kavárny explodovaly radostí, lidé vyskočili ze svých židlí a tleskali a nahlas jásali. Bylo to, jako bychom podruhé vyhlásili nezávislost.
A jak na haagský rozsudek reagovali kosovští Srbové?
Byli také velmi překvapení. Na sever Kosova přicestovaly davy Srbů, aby spolu s místními kosovskými Srby zorganizovaly velké manifestace, jenže po oznámení verdiktu průvody zrušily. V srbských enklávách ve zbytku kosovského území byl už před verdiktem klid.
Začínají se kosovští Srbové více sžívat se svou novou vlastí?
Jejich chování se mění, to jsme viděli v komunálních volbách. Srbové se jich účastnili v mnohem větším měřítku, než kdokoli očekával. Vyvrátili tím tvrzení politiků z Bělehradu, kteří neustále opakovali, že se kosovští Srbové „albánských voleb“ nikdy účastnit nebudou.
Vztah kosovských Srbů k…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
