S kým mám žít
Českou kulturní scénu zaplavily temné reflexe současných třicátníků
V době změny režimu procházeli pubertou a teď jsou v krizi. Alespoň podle výpovědí, které se teď objevují napříč kulturní scénou. Silná generace třicátníků, které se někdy – dosti zjednodušeně – přezdívá Husákovy děti, dospěla do věku, kdy je čas na první životní bilance. Zástupci poslední generace, kterou spojuje kolektivně sdílená zkušenost s komunismem, se umějí sami sobě ironicky zasmát, většinou však reflexe jejich pocitů nezakrývají hořkost, smutek a nostalgii po popkulturních artefaktech dětství. Není to nic, co by třicátníci z mnoha koutů světa před nimi neznali. Síla této deziluze přesto překvapuje.
Mezi vzpomínkami a představami
Ač se filmařka
Jitka Rudolfová
(1979) brání sebevíc, její celovečerní debut Zoufalci se nemůže zbavit nálepky generační film. Příběh šestice kamarádů ze střední školy má potenciál oslovit nejvíce právě diváky kolem třicítky, kteří se v životě dostali do slepé uličky a poztráceli cestou pár iluzí o sobě samých i o druhých. Zdánlivě by se dali Zoufalci zařadit do dlouhé porevoluční kinematografické linie „chcípáckých filmů“. To je fenomén, který se ve filmové vědě etabloval na konci devadesátých let, když jej v revue Tamto pojmenovala kritička Petra…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
