Klid v trafice
Je mi 34 let a pracuji jako prodavačka v tabáku v Ivančicích. Je pondělí a vstávám v 5.30, jdu do koupelny, umyji se, pak obleču a jdu na snídani. Dávám si čaj a chléb s máslem a šunkou.
Je mi 34 let a pracuji jako prodavačka v tabáku v Ivančicích. Je pondělí a vstávám v 5.30, jdu do koupelny, umyji se, pak obleču a jdu na snídani. Dávám si čaj a chléb s máslem a šunkou. Nemusím mít žádný budík ani mobil, jsem na tento čas již naučená. Jsem svobodná a bydlím s babičkou a dědou v rodinném domku, proto vstáváme společně. Ráno trochu pokecáme a domluvíme se co a jak (spíše kdo co nakoupí), a poté odcházím.
Do práce chodím pěšky, projdu dvě ulice a most přes řeku Jihlavu a podél hlavní silnice za chvíli přicházím na centrální náměstí. Odemykám trafiku s cigaretami, novinami, alkoholem, cukrovinkami, blahopřáními a kopírkou. Mám tu kde co. Otvírám vchodové dveře a jdu do kanceláře vedoucího, kde vyfasuji z trezoru kasičku s hotovostí. Odemykám obchod. Jdu vyzvednout do bedny dnešní noviny a časopisy, které roztřídím na pult, a jen papírově vypíši remitendu. Před obchod vytáhnu reklamní ceduli a mám otevřeno.
Jde to
Je sedm hodin. Začínají se courat první lidé, kteří jdou k doktorům do místní nemocnice. Ponejvíce chtějí noviny a cigarety. Občas přijde žáček ještě před školou si něco zkopírovat. Protože je pondělí, tak musím telefonicky doobjednat ve velkoobchodě zboží. Seznam mám již připravený, ještě poslední kontrola, dopisuji pár maličkostí a volám. Na druhé straně telefonu se ozývá příjemný ženský hlas, domlouváme se na zboží a hovor končíme. Zákazníci se…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
