Bio z Tramtárie

V obchodě se zdravou výživou v pražském Karlíně má většina zboží nápis bio a na etiketě dlouhý popis svých výtečných vlastností. Mladá žena si nápisy pečlivě pročítá. „Co hledám? Jako každá ženská, kalorie, tuky…,“ vysvětluje. Na nenápadný údaj „země původu“ se prý zase tolik nedívá. Muž, který stojí u vedlejšího regálu, je Francouz, přímo z oblasti Champagne, jak zdůrazňuje: „Tady se po původu zase tak nekoukám, ale doma to sleduji,“ říká. „Samozřejmě, vezmu radši to francouzské. Nechci, aby jídlo, které jím, cestovalo víc než já,“ vtipkuje.

Vcelku to vystihuje realitu biotrhu, jak ji popisovali odborníci třeba i na konferenci Bio Summit, která se konala poslední březnový týden v Praze. Zástupce anglické organizace Organic Monitor zdůraznil, že zákazníci bioprodejen kladou v současné době důraz na etický rozměr svých nákupů. Což zahrnuje také upřednostňování jídla z místních zdrojů, které se nemuselo vézt přes půl zeměkoule. Jak vyplývá z českých výzkumů, tady je „bio“ hlavně potravina „zdravější“ a její cestovatelské zážitky nejsou zase tak podstatné.

Pán odchází z českého bioobchodu s těstovinami z Itálie, nalije si na ně omáčku z Německa. Česká tu není. Zato tu najdeme položky z mnohem větších dálek: biohrách z Kanady, pohanku z Číny, fazole z USA. Pšeničná mouka pochází z Rakouska…