Putin hraje o radar
Americký radar v Brdech dostal před deseti dny vážného konkurenta. Během schůzky lídrů skupiny G 8 v Německu zaskočil ruský prezident Vladimir Putin svého amerického kolegu nečekanou nabídkou společného využívání Gabalinské radiolokační stanice (přezdívané Gabala) v Ázerbájdžánu.

Americký radar v Brdech dostal před deseti dny vážného konkurenta. Během schůzky lídrů skupiny G 8 v Německu zaskočil ruský prezident Vladimir Putin svého amerického kolegu nečekanou nabídkou společného využívání Gabalinské radiolokační stanice (přezdívané Gabala) v Ázerbájdžánu. Dokáže prý přesně to, co George Bush potřebuje: sledovat Írán a včas rozpoznat jejich případný raketový útok. Putin má ovšem jednu podmínku. Pokud chce Amerika sdílet Gabalu, musí zapomenout na radar v Česku a rozmístění raket v Polsku. Je to vážně míněná nabídka nebo jen tajemná Putinova hra?
Mezitím se mnohé vyjasnilo zejména v Evropě. Ministři obrany NATO vzali americký protiraketový štít v Polsku a Česku na vědomí a možná ho dokonce zapojí do svého systému protiraketové obrany. Naopak, o radar v Ázerbájdžánu žádný zájem neprojevili.
Musejí to podpořit


Reakce Washingtonu ukáže, co USA svými plány na protiraketový štít v Evropě ve skutečnosti sledují, domnívá se poslanec ruského parlamentu generálmajor Nikolaj Bezborodov. „V případě, že USA myslí vážně svá prohlášení, že jejich štít není namířen proti Rusku, musejí Putinovu nabídku podpořit,“ tvrdí politik. „Vždyť radar v Gabale spolehlivě zachycuje vše, co se pohybuje v jižních a východních regionech, a to jsou hlavní nebezpečná území. Dává nejen možnost zjistit okamžik startu rakety, ale dokáže i sledovat její trajektorii a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.



















