New Yorku se zelení
New York není typický vzorek Ameriky, spíše „hlavní město planety“, jak to odpovídá sídlu OSN i globální pozornosti médií.
New York není typický vzorek Ameriky, spíše „hlavní město planety“, jak to odpovídá sídlu OSN i globální pozornosti médií. Jakými starostmi ale žijí jeho běžní občané? Čím se zabývá radnice této megalopole? Částečnou odpověď a zároveň inspiraci pro jiné dává čerstvý projekt starosty Michaela Bloomberga.
Plán rozvoje New Yorku do roku 2030 byl představen na Den Země, 24. dubna. Každý starosta se snaží na profilu svěřeného města zanechat určitý otisk. Zatímco kontroverzní Rudy Giuliani se proslavil bojem s kriminalitou, oblíbený Bloomberg chce být vnímán jako stejně úspěšný příznivec životního prostředí. Za jeho rozvojový plán by se nemusel stydět ani známý ekologický aktivista Al Gore.
Podle prognóz se New York do roku 2030 rozroste o další milion obyvatel a již nevydrží nekonečné dopravní zácpy ani vysoce nehospodárné nakládání s energií. Bloomberg proto navrhuje zavést osmidolarové mýtné za vstup do centra Manhattanu (pod 86. ulici), podobně jako v Londýně či v Singapuru. Plán počítá též s další výstavbou metra místo nových dálnic, s otevřením 290 nových dětských hřišť a mnoha kilometrů cyklistických stezek i se zrušením prodejní daně u vozidel s hybridním pohonem.
Jak se k těmto prioritám město propracovalo? Příběh New Yorku posledních dekád souvisí i s politickými posuny v Americe. Tradiční baštu demokratů řídí republikánští starostové, ale aby uspěli, museli svou agendu…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.
