Pan Gazprom
Šéf monopolního gigantu Gazprom, zásobujícího plynem značnou část Evropy, je typickým představitelem establishmentu, který vládne v Moskvě od přelomu tisíciletí.
Bledá a nevýrazná tvář úředníka, leč její nositel drží jedno z nejvlivnějších křesel panteonu ruské elity. Rozhoduje o osudech miliard dolarů a stamilionů lidí. Šéf monopolního gigantu Gazprom, zásobujícího plynem značnou část Evropy, je typickým představitelem establishmentu, který vládne v Moskvě od přelomu tisíciletí. „Ropně-plynové monstrum s největším penězovodem v zemi“ – tak se v nezávislých ruských médiích často říká impériu Alexeje Millera.
Uhlovodíkové suroviny byly vedle jaderných bomb i raket největší ruskou zbraní a užitečnou pákou v prosazování imperiálních zájmů již před třiceti lety, ač se o tom v Brežněvově SSSR moc nemluvilo. Jenže ona tabu padla a dnes každý ví, že Rusko rovná se především plyn plus ropa a že Gazprom je největším kalibrem Kremlu při mezinárodních jednáních. Plynový kohout v rukou Putinova chráněnce Millera má leckdy větší sílu než kohoutek kalašnikova anebo i červený knoflík v jaderném kufříku prezidenta Ruské federace.
Gazprom je největší plynařskou společností na světě. Za rok 2006 obnášela jeho produkce podle odhadů 551 miliard metrů krychlových. Čtvrtletní tržby Gazpromu se pohybují kolem 600 miliard rublů (500 miliard Kč), z toho až 200 miliard činí čistý zisk, a kapitalizace firmy se blíží 300 miliardám dolarů (6,3 bilionu Kč). Stát drží většinový podíl a kontrolní balík (50,01 %), dalších 11 % akcií je ve vlastnictví The Bank of New…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
