Novu čeká velký třesk
Už nikdy to nebude jako dřív, řeknou si tento týden zaměstnanci TV Nova. Vedení televize v čele s novým superředitelem Adrianem Sarbu (51) z Rumunska jim totiž oznámí změny, kterými stanice v nejbližších měsících a letech projde.
Už nikdy to nebude jako dřív, řeknou si tento týden zaměstnanci TV Nova. Vedení televize v čele s novým superředitelem Adrianem Sarbu (51) z Rumunska jim totiž oznámí změny, kterými stanice v nejbližších měsících a letech projde. A nepůjde o žádné kosmetické úpravy typu vystřídání několika známých bavičů. Televize má před sebou radikální proměnu podle balkánského vzoru. Možná to zní divně, ale jde o překvapivě dobrou zprávu. Nova se má stát moderní komerční stanicí, či spíše stanicemi.
Tanec kolem židlí
„Žádná hustá atmosféra tady nevládne, pořád pracuju tak jako dřív. Ale to víte, všichni čekaj, co bude,“ říká do telefonu šéfreportér zpravodajství TV Nova Jan Tuna. Jaká je situace přímo na místě, bohužel nelze zjistit, protože podívat se do televize nesmíme. „Jde o nejtěžší období života TV Nova,“ říká dobře informovaný zdroj z Novy, který svou otevřenost vyměňuje za slib anonymity. Podle něj se hroutí systém, který zavedl ještě Vladimír Železný před dvanácti lety, tedy pyramidová struktura vedení, kdy o všem rozhoduje ředitel. „To jakžtakž fungovalo, když se Železný ještě skutečně věnoval televizi. Když ale začaly jeho politické a pirátské hrátky, přestal se o televizi zajímat a ta jela samopohybem,“ říká zdroj z Novy. Pyramidový systém prý navíc vedl k pasivitě a alibismu zaměstnanců, kteří se mohli schovat za rozhodnutí velkého šéfa.
…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
