Ta krásná hysterie už je pryč
Martin Mahler se narodil v roce 1960 v Praze. Vystudoval psychologii na FF UK, v 80. letech prošel psychoanalytickým výcvikem v podzemní pražské psychoanalytické skupině. Po revoluci si otevřel soukromou praxi.
Martin Mahlerse narodil v roce 1960 v Praze. Vystudoval psychologii na FF UK, v 80. letech prošel psychoanalytickým výcvikem v podzemní pražské psychoanalytické skupině. Po revoluci si otevřel soukromou praxi. Působí též jako tréninkový a supervizní psychoanalytik, externě přednáší na katedrách psychologie v Praze a Olomouci, zabývá se mimo jiné terapií potomků přeživších holocaust. Příští tři roky bude prezidentem České psychoanalytické společnosti. Je ženatý, má pět dětí.
Sigmund Freud bývá vnímán jako člověk, který zhmotnil téma své doby – potlačenou sexualitu v puritánské monarchii. Dnes je sexualita mnohem otevřenější, dominují už jiná témata?
To, že se lidé dneska se sexualitou setkávají veřejně a nepokrytěji, ještě neznamená, že s ní nemají problémy. Nicméně okruh témat se opravdu rozšířil. Dnešní psychoanalýza se zabývá například psychologií nejranějších forem psychiky dítěte, vznikem a utvářením lidského já, zárodečnými podobami lidské zkušenosti a také počátkem duševních chorob v této době. Víme, že kritický věk dítěte nepřichází s třetím, čtvrtým rokem, kdy začíná oidipské období, ale mnohem dřív. Už v prvních měsících života se vytvářejí důležité pilíře psychiky. Ukazuje se, že role matky, způsob, jakým dítě vítá, jak se na něj vylaďuje, jak mu rozumí, je naprosto určující pro budoucnost jejího potomka. Základní melodie a rytmus, které má každý…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
