Turci buší na bránu
Turecko je „v neustálém protikladu vůči Evropě“ a jeho přijetí do Evropské unie by bylo chybou. Tato slova pronesl před dvěma týdny významný vatikánský činitel, prefekt římské Kongregace pro nauku víry kardinál Josef Ratzinger v rozhovoru pro francouzský deník Le Figaro. Způsobil tím malé diplomatické pozdvižení – v říjnu tohoto roku hodlá totiž Evropská komise zveřejnit zprávu o stavu připravenosti Turecka pro vstup do EU. Na jejím základě budou v prosinci hlavy států rozhodovat, zda s Tureckem zahájí jednání o vstupu. Nejen Ratzinger má obavy ze ztráty kulturně-civilizační integrity Evropy po případném vstupu Turecka. Nemálo politiků chápe EU jako společenství založené na hodnotách západní civilizace. Přijme-li Unie Turecko, dává tím naopak najevo, že se do ní může dostat každý, kdo splní tzv. kodaňská (ekonomická a politická) kritéria. EU pak už nebude vymezena geograficky ani kulturně, ale jen a pouze jako spolek těch, kdo splňují tyto podmínky. Pár let po Turecku to tak klidně může být například Maroko.
Turecko je „v neustálém protikladu vůči Evropě“ a jeho přijetí do Evropské unie by bylo chybou. Tato slova pronesl před dvěma týdny významný vatikánský činitel, prefekt římské Kongregace pro nauku víry kardinál Josef Ratzinger v rozhovoru pro francouzský deník Le Figaro. Způsobil tím malé diplomatické pozdvižení – v říjnu tohoto roku hodlá totiž Evropská komise zveřejnit zprávu o stavu připravenosti Turecka pro vstup do EU. Na jejím základě budou v prosinci hlavy států rozhodovat, zda s Tureckem zahájí jednání o vstupu. Nejen Ratzinger má obavy ze ztráty kulturně-civilizační integrity Evropy po případném vstupu Turecka. Nemálo politiků chápe EU jako společenství založené na hodnotách západní civilizace. Přijme-li Unie Turecko, dává tím naopak najevo, že se do ní může dostat každý, kdo splní tzv. kodaňská (ekonomická a politická) kritéria. EU pak už nebude vymezena geograficky ani kulturně, ale jen a pouze jako spolek těch, kdo splňují tyto podmínky. Pár let po Turecku to tak klidně může být například Maroko.
McDonald bez fezu
Ve prospěch Turecka – na rozdíl třeba právě od Maroka – hraje samozřejmě jeho moderní historie. První turecký prezident Mustafa Kemal Atatürk provedl po první světové válce reformy, kterými se snažil svou zemi modernizovat a připoutat k západnímu světu. Tento kurz zachovávají i jeho následovníci a je nedílnou součástí turecké politiky. Díky tomu je dnes Turecko ze značné části pozápadnělou…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
