Mimochodem
Prkenná bouda přilepená ke stánku s občerstvením u tramvajové smyčky má nad vchodem amatérsky vyvedený nápis Hospoda na konečné. Křivé písmo ladí s celkovým vzhledem stavby, název je výstižný. Vozy elektrické dráhy se za boudou vskutku obracejí k návratu stejnou trasou, nebo zajíždějí do blízké vozovny. Prostě konečná.
K stánku, který tu kdysi provozoval národní podnik, přibyla po malé privatizaci další typizovaná buňka a nový majitel všechno dohromady podezdil, zastřešil a pobil palubkami v chatařském stylu. V podniku s nepřetržitým provozem pak několik let pulzoval život, sice nejnižší cenové kategorie, zato však barvitý. Veteráni galérky se tu přeli o data slavných amnestií, odkvétající krasavice utěšovaly čerstvé zkrachovalce, nezaměstnaní ubíjeli čas mezi podporami, zestárlí trampové si vyprávěli o stezkách, na které už nikdy nevyrazí, mravokárci klnuli poměrům a drobní šmelináři se poptávali, co kdo shání. Po půlnoci přijížděli z centra lidé bez přístřeší, aby se tu pomalu propíjeli k ránu, kdy svá místa u stolů přenechávali žíznivcům, kteří za jitřním douškem přichvátali první tramvají. Člověk nemusel být zasažen básnictvím, aby rozpoznal, že nápis nad vchodem neznamená jen příslovečné určení místa, ale také metaforu, jež by báječně slušela nějakému hodně depresivnímu šansonu či blues. Tu náladu jsem si párkrát zašel dovnitř vychutnat, abych se přiblížil kouzlu múzické beznaděje, jenže jsem si brzy začal připadat jako voyeur, který jen tak rekreačně okukuje…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
