Život a doba přísedícího Bátory
Pan Bátora chodí rád k soudu. Jako přísedící tam již osm let zasedá na straně spravedlnosti. Kromě toho se také netají svými krajně pravicovými postoji a je vyšetřován v souvislosti s podivným hospodařením na Vyšší odborné škole publicistiky, kterou její bývalé vedení připravilo podle odhadů současného ředitele o několik stovek tisíc korun.
Fin na stopě zločinu
Ladislav Bátora se stal přísedícím Obvodního soudu pro Prahu 7 před osmi lety. „Říkal jsem si: půjdu příkladem a strhnu ostatní. Nikoho jsem nestrhl, ale soudím dodnes,“ popisuje své začátky.
Justice ho přivítala s otevřenou náručí. Zájemci o funkci laického soudce se totiž zrovna nehrnou. Časové nároky na tento čestný post jsou nemalé a peněžní náhrada pouze symbolická. Význam přísedících však rozhodně zanedbatelný není. Dva laikové v senátu rozhodují o vině a výši trestu stejně silným (a tajným) hlasem jako poslední člen trojlístku – profesionální soudce.
Doposud nejznámějším případem pana Bátory byl proces se zlodějem a narkomanem Ondřejem Boldim letos v lednu. Muž označovaný v médiích jako „sup z Karlína“ tehdy u Bátorova senátu dostal za povodňové rabování v pražských ulicích šest let nepodmíněně. „Ti okradení lidé museli prožít obrovský stres, předtím byli vyplaveni,“ vysvětluje tvrdý trest Bátora. Jistě opovrženíhodný čin. Jenže výše trestu kontrastuje s…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
