0:00
0:00
Civilizace25. 10. 20037 minut

Žena na vrcholu

Účast na veřejném životě ve státech s parlamentním systémem dlouho vyžadovala literární zdatnost, jejímž vzorem byly výkony slavných řečníků a dějepisců starého Říma. Adepti politiky se usilovně cvičili ve skládání působivých projevů a průběh své kariéry sledovali v pečlivě vedených denících, které jim v závěru života posloužily při práci na pamětech. V těch se znovu vraceli k politickým bojům, objasňovali svá rozhodnutí a vytvářeli pro potomstvo obraz svých zásluh, pikantně okořeněný pomluvami kolegů. K posledním velkým literátům této tradice patřili Charles de Gaulle a Winston Churchill. Ti ovšem svá memoárová díla psali už v době, kdy podobu politického provozu začala zásadně měnit televize. Dnes vycházejí politické paměti snad ještě hojněji než dřív, na jejich literární úrovni a stylu však už zdaleka tolik nezáleží. Potomstvo si udělá obrázek spíš z toho, co mu dokumentaristé sestříhají z televizních záznamů. Paměti Madeleine Albrightové, rodačky z pražského Smíchova, jež se jako americká ministryně zahraničí stala jednou z nejvlivnějších planetárních osobností, ukazují, že politická literatura může najít zajímavé uplatnění i v éře obrazů. Ve zhuštěné podobě obsahují vše, co nacházíme v klasických spisech, tedy bystré analýzy, definice osobních postojů, výmluvné postřehy ze scény i zákulisí dějin, ale napínavé jsou přitom jako televizní seriál.

Astronaut
mobrazek_1532.jpeg Autor: Respekt
Fotografie: Vzpomínky Madeleine Albrightové naznačují budoucnost politiky možná jasněji než futurologické studie. Foto: Profimedia.cz / Corbis Autor: Respekt

Účast na veřejném životě ve státech s parlamentním systémem dlouho vyžadovala literární zdatnost, jejímž vzorem byly výkony slavných řečníků a dějepisců starého Říma. Adepti politiky se usilovně cvičili ve skládání působivých projevů a průběh své kariéry sledovali v pečlivě vedených denících, které jim v závěru života posloužily při práci na pamětech. V těch se znovu vraceli k politickým bojům, objasňovali svá rozhodnutí a vytvářeli pro potomstvo obraz svých zásluh, pikantně okořeněný pomluvami kolegů. K posledním velkým literátům této tradice patřili Charles de Gaulle a Winston Churchill. Ti ovšem svá memoárová díla psali už v době, kdy podobu politického provozu začala zásadně měnit televize. Dnes vycházejí politické paměti snad ještě hojněji než dřív, na jejich literární úrovni a stylu však už zdaleka tolik nezáleží. Potomstvo si udělá obrázek spíš z toho, co mu dokumentaristé sestříhají z televizních záznamů.

Paměti Madeleine Albrightové, rodačky z pražského Smíchova, jež se jako americká ministryně zahraničí stala jednou z nejvlivnějších planetárních osobností, ukazují, že politická literatura může najít zajímavé uplatnění i v éře obrazů. Ve zhuštěné podobě obsahují vše, co nacházíme v klasických spisech, tedy bystré analýzy, definice osobních postojů, výmluvné postřehy ze scény i zákulisí dějin, ale napínavé jsou přitom jako televizní seriál. Populárním žánrům se blíží také svým naladěním, i…

↓ INZERCE

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 160 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Respekt Obchod

Přejít do obchodu
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026