Dopisy

Výlučnost USA by byla chybou

V článku Kocovina na East River (Respekt č. 22/2003) Teodor Marjanovič píše, že „OSN svou impotencí připomíná Společnost národů“. S tím nelze než souhlasit. Nejsem však přesvědčen, že USA dospěly do stadia, kdy by se měly stát jediným stálým členem Rady bezpečnosti. Co je však podstatně důležitější: především o tom nejsou – a nepochybně ani nikdy nebudou – přesvědčeni zástupci ostatních zemí v OSN. Místo diskuse o výlučném postavení Spojených států v celé organizaci, je proto podle mého soudu třeba zaměřit se spíše na zrušení (nebo alespoň na nějaké výraznější omezení) statutu „rovnějších mezi rovnými“ v Radě bezpečnosti a na zvýšení počtu jejích členů.

Zkostnatělost Organizace spojených národů je nyní po irácké krizi dvojnásob zřetelná a její reforma by se tak snad mohla stát i realitou (navzdory Kofi Annanovi, Hansi Blixovi a dalším z početných řad zastánců starých pořádků). Je tedy rozhodně na místě pozastavovat se nad tím, k čemu by vlastně měla směřovat. Řada postřehů v komentáři Teodora Marjanoviče je v tomto ohledu velmi inspirativních (posun Charty OSN od koncepce národního státu směrem ke koncepci obsažené ve Všeobecné deklaraci lidských práv a svobod, větší ohled na dodržování lidských práv při posuzování postavení země ve strukturách OSN a podobně). Představa o výlučném postavení jedné země při řízení OSN…