Bez reforem přijde šok
Je alarmující, když se banka obrátí na své zákazníky, aby jí půjčili peníze. Je alarmující, když této cestě k penězům dají přednost před ostatními. Je to možná alarmující, ale nikoho to nepřekvapí, pokud jde o banku japonskou.
Těmito ironickými slovy začíná komentář o hospodářských trablech Japonska páteční vydání britského listu Financial Times.
V článku se naráží na to, že japonská banka Mizuno (podle aktiv největší finanční instituce na světě) neuspěla na burze s emisí svých nových akcií za devět a půl miliardy dolarů. Nakonec se musela obrátit na tři a půl tisíce svých renomovaných klientů, zda by její akcie nekoupili. Uspěla.
Tokijské speciality
Japonská ekonomika stagnuje už 13 let. Rychle se střídající vlády, které padly po různých pokusech o reformy, i centrální banka již vyzkoušely různé recepty: v Japonsku se už delší čas úrokové sazby drží kolem 0 %, takže peníze se fakticky půjčují zadarmo. V lednu sazby klesly poprvé do záporných hodnot – centrální banka platí těm, kdo si půjčí. Vláda také oddlužila řadu firem, nic z toho ale dosud ekonomiku nerozhýbalo.
Japonci se nyní uchylují k dalším neobvyklým krokům. Nejistota kolem války v Iráku poslala minulý týden dolů všechny velké světové burzy – japonský index Nikkei se v úterý zřítil na dvacetileté minimum, pod psychologickou hranici 8000 bodů. Ministr ekonomiky Heizo Takenada proto vyzval…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
