Od pravice k levici

Z hlediska střední Evropy a jejího vstupu do Evropské unie je bezesporu nejdůležitější stabilita Polska. Jde o zemi, která má více obyvatel než všech devět zbývajících kandidátů dohromady. I proto se říká, že bez Polska rozšíření nebude. Polsko má stejně jako Maďarsko už volby za sebou, a jak tomu bylo zatím v každých tamních volbách, došlo ke střídání mocenské garnitury – tentokrát levice vystřídala pravici. Proč se to stalo a co to znamená pro nás?

Blbá nálada

Levicová vláda našeho severního souseda to nemá od svého podzimního nástupu k moci lehké. V posledním roce pravicové vlády se totiž dramaticky zadřela ekonomika: hospodářský růst klesl během jednoho roku z téměř šesti procent na necelé procento a nezaměstnanost dosáhla téměř dvaceti procent. Před volbami se proto říkalo, že největší šance na vítězství má ten, kdo získá hlasy chudých. To je ostatně logické. Stačí se podívat na nedávný výzkum Hlavního statistického úřadu GUS, podle kterého se dvě pětiny (37 procent) polských domácností musí spokojit s těmi nejlevnějšími výrobky, přičemž skoro v každé druhé z nich (17 procent) příjmy nestačí na nejlevnější oblek a v každé osmé (5 procent) ani na nejlevnější jídlo. Nutno ovšem dodat, že polskou chudinu nevyrobila jen minulá vláda. Za poslední čtyři roky se totiž její počet příliš nezměnil. K posunům došlo spíše v jiných skupinách obyvatel. Skoro se zdvojnásobnil (z 3 na 5 procent) počet domácností, které nemají žádné starosti, o…