Za Temelín krásnější
Po dvou letech dohadů Češi ustoupili Rakušanům a podpisem premiéra Miloše Zemana v Bruselu slíbili další bezpečnostní úpravy Temelína. Co tedy nová dohoda přináší, kdo na ní získá a kdo bude tratit?
Nula od nuly
Ve vztahu k rakouské kritice Temelína udělali Češi v poslední době nepřehlédnutelný obrat. Když loni v létě přišla rakouská vláda s požadavkem, aby se bezpečnostní a environmentální slabiny Temelína dále prozkoumaly, nechtěl o tom premiér Zeman ani slyšet. „Nic jim do toho není,“ prohlásil tehdy před novináři na adresu Rakouska. Na to měl ale náš jižní soused pádný protiargument - zablokoval český vstup do Evropské unie tím, že odmítl uzavřít energetickou kapitolu. Teprve od té chvíle se česká vláda rozhodla jednat. Letos na jaře proběhlo na popud Rakouska hodnocení vlivů Temelína na životní prostředí (tzv. EIA) a ministr zahraničí Jan Kavan slíbil rakouskému ministrovi životního prostředí, že do českých rozkladů bude zahrnuta i tzv. nulová varianta - tedy možnost nespuštění Temelína. V obou těchto otázkách ale Rakousko neuspělo. Hodnocení EIA připravoval tým českých expertů a žádné zásadní nedostatky u Temelína nenašel. „Posouzení vlivů na životní prostředí se neprovedlo seriózně,“ říká dnes Dalibor Stráský, poradce ministra životního prostředí Kužvarta. „Vybrali si jen část kritérií a celému posuzování chyběla kritická diskuse.“ Také nulová varianta prošla z pohledu Temelína bez zádrhelů. Češi totiž Rakušanům pouze přeposlali starší…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
