Doma jsme všude,

Když před dvěma lety ležel olašský král Josef Smolka na smrtelném loži, pověřil svým zastupováním Jana Lipu z Ostravy. Dva roky pak podle tradice zhruba dvacetitisícová komunita olašských Romů v Česku pro svého angluno roma (prvního z Romů) truchlila a teprve na konci letošního srpna se zástupci nejváženějších rodů sešli ke společnému stolu, aby si zvolili nového krále. „Hlavní funkcí tohoto vůdce skupiny je vynášet rozsudky a udělovat pokuty, v krajním případě exkomunikovat provinilce ze společenství,“ říká romista Zbyněk Andrš ze Střední sociální romské školy v Kolíně. Královská koruna nakonec skončila na hlavě favorita Jana Lipy, ale protože „králem chce být každý“, uspořádali pár dní poté brněnští Olaši druhé volby. Z nich vzešel nový král, brněnský vajda Jan Horvatko. Olašští Romové, známí svou semknutostí a soudržností, se tak dostali do nezvyklé situace: Brno odmítlo respektovat Ostravu. Postupem času se ale ukazuje, že Olaši nakonec zůstali věrni svým tradicím a dohodli se. „Nejsem žádný král, nemám ani korunu,“ říká dnes brněnský vajda Jan Horvatko. Naráží na to, že důležitá slova za olašské Romy bude do budoucna říkat Jan Lipa (61). Narodil se ve slovenské Beluši, ale od svého sedmadvacátého roku žil v Americe. Před šesti lety se vrátil na Moravu. Jeho funkce je doživotní.

Odkud přišli olašští Romové?

Pocházíme z Indie, ale to už je velmi dávno. Odtud jsme se rozešli po celé Zemi. A teď jsme všude a všude jsme doma. Jsme Romové bez státu.…