Nekonečně odolná panenka
Česká veřejnoprávní televize věnovala minulý čtvrtek večer poněkud pozdní vysílací čas tzv. ženské otázce. Fakt, že se k divákům pod titulem Ženská odysea dostalo čím dál aktuálnější, a přesto stále opomíjené (v horším případě dokonce výsměšně vnímané) téma, je chvályhodný sám o sobě. Autoři dokumentu, bilancujícího dosavadní nesmělou diskusi o emancipaci žen v České republice, si ale navíc byli vědomi úskalí, které podobné téma přináší. Zřejmě proto se jim podařilo vyhnout se jak vyhrocenému konfrontačnímu tónu, který někdy převládá na feministických besedách, tak čím dál nudnějším pokusům o bagatelizaci celého tématu. Soustředili se naopak na zmapování značně rozmanitých názorů a zkušeností několika dívek a žen nejrůznějších věkových kategorií, které přizvali ke spolupráci. Nutno přiznat, že snaha byla do značné míry úspěšná.
Smutný symbol
Kromě zachycení nejrůznějších úhlů pohledů a názorů skrývá Ženská odysea občas i moment překvapení. Mladá dívka (22 let) zastává ve vztahu k rozdělení rolí v rodině naprosto klasická stanoviska: matka se má starat o domácnost, má být chápavá a „hodná“, zatímco otci, zabezpečujícímu finančně rodinu, náleží právo posledního slova. Rozvedená žena středního věku se třemi dětmi si naopak myslí, že se v klasickém rozdělení rolí dusila a raději reagovala rozvodem. Snaží se zdůraznit, že permanentní přítomnost matky v rodině a domácnosti nemusí nutně být zárukou toho, že je to matka dobrá. Navíc poukazuje na fakt,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
