Nevrlí postiženci

Zdánlivě o nic nejde. Jen dva vysoce postavení šedesátníci neudrželi v zátěžové situaci nervy na uzdě. Předseda sněmovny Klaus mrsknul telefonem novináři, který ho rušil v glosování senátních voleb, a ředitel Národní galerie Knížák zavolal ochranku na výtvarníka, který se odvážil mu odporovat. Nestalo se téměř nic, ale dozvěděli jsme se hodně. Opět se o kousek zpřesnil obraz toho, jak si vlastně část zdejší elity představuje svou roli v čele společnosti. Začněme Klausovým telefonem. Na konci volební neděle sledoval předseda ODS ve štábu své partaje senátní finále. Spolu s ním byli v místnosti samozřejmě i novináři. Jeden z nich, osmadvacetiletý fotograf deníku Mladá fronta Dnes Jan Hrouda, měl problémy s novým digitálním aparátem, a volal proto z mobilu do redakce o radu. Během telefonátu začali vedle fotografa kolegové z televize vysílat s Klausem živý vstup. Všechno proběhlo bez komplikací, ale předseda rozladěný volební prohrou a nervózní z okolního ruchu začal náhle vyvádět. Když kamery ztichly, vytrhl reportérovi mobil z ruky a mrštil jím přes štábní místnost. „Nemůžete přece telefonovat, když já mluvím do televize,“ volal přitom vztekle. „Jak si to vůbec můžete dovolit? Když jsem mezi staršími a dospělejšími lidmi, tak se chovám trochu uctivě, ne?“ Ředitel Knížák se pro změnu neudržel v rámci vyhlašování ceny Jindřicha Chalupeckého. Její letošní držitel, dvaatřicetiletý výtvarník David Černý, požádal ředitele NG Knížáka, aby mu dovolil proniknout se svým objektem…


Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















