Fenomén Mugabe
Robert Mugabe, prezident jihoafrického Zimbabwe, se stává čím dále obecnějším mezinárodním pojmem. Politik, jenž nezabránil veteránům z války za nezávislost, aby zabírali majetky bílých farmářů, a naopak je kryl svou autoritou (přesněji řečeno svým autoritářstvím), by rád vyvážel zimbabwský vzor i za hranice své země. Ale setkáme se také z dovozem - nálepka „Mugabe“ se dnes používá k dehonestaci některých sporných osobností i v západním světě. Když předposlední květnový týden navštívil Mugabe Namibii, na adresu tamních občanů prohlásil toto: mají se prý řídit příkladem válečných veteránů ze Zimbabwe a zmocnit se pozemků bělošských majitelů, pokud se jich okamžitě nevzdají oni sami a dobrovolně. A nejde jen o Namibii: pokud by prý i ostatní jihoafrické státy měly stejné problémy jako Zimbabwe, není důvod, proč by neměly uplatnit stejné prosté řešení. Takto se vyslovil Robert Mugabe 25. května v podání ČTK. Mnichovský týdeník Sudetendeutsche Zeitung 19. května otiskl článek „Beneš a Mugabe“. Informoval v něm o paralelách, které vedl tiskový referent Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Rakousku Gerhard Zeihsel. To, co se nyní děje v Zimbabwe, prý skýtá výrazné podobnosti především s československým prezidentským dekretem č. 12 „o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělské půdy Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa“. Podle Zeihsela se tzv. Benešovými dekrety inspiroval již loni Miloševič při řešení problémů etnických menšin (Volksgruppe)…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
