Vyhnání z Evropy
I když to tak na první pohled nevypadá, občané České republiky procházejí v těchto měsících přelomovým stadiem, které ovlivní jejich životy na řadu dalších let. Je totiž téměř stoprocentně jisté, že země na podzim obdrží od Evropské komise negativní hodnocení a pravděpodobně vypadne z elitní skupiny kandidátů na vstup do Unie. Tento fakt již připustilo několik členů vlády, prakticky celá opozice a podle průzkumů veřejného mínění si totéž myslí i šest z deseti zdejších občanů (STEM, duben/99). Co to pro nás znamená a jsou naši rozhádaní politici ještě schopni tomuto vývoji zabránit?
Tygr ztratil dech
Český ústup ze slávy nastal kolem roku 1997. Silácké výroky několika ekonomů o „východoevropském tygru“, přiživované Klausovým mýtem o veleúspěšné ekonomické reformě, se střetly s tvrdou realitou právě před dvěma lety: Česko obdrželo jako nový přidružený člen hodnocení kritizující špatnou státní správu, diskriminaci romské menšiny a špatné bankovnictví. Text samozřejmě obsahoval i zdvořilostní chválu, ale po premiantství byla veta.Následující hodnocení z léta 1998 dopadlo ještě podstatně hůř. Unie sice nestanovila žádné pořadí, pozorovatelé se ale shodli na tom, že z šesti nejžhavějších kandidátů udělalo Česko pro vstup do Unie za sledovaný rok nejméně a že naši pozici v peletonu zaujalo postsovětské Estonsko. Až do letošního jara měla perspektiva členství v EU kromě motivace k rychlé transformaci země, lákavé možnosti pracovat a studovat na Západě…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
