Jungwirth & Sedláčková: Vinařský happy end s AI?
Každé všední ráno najdete na webu Respektu postřeh osobností k aktuálním událostem
Už delší dobu se díváme po místě, kam by bylo možné přenést malý vinohrad. Jde o vinnou révu, která je v českých podmínkách velmi specifická. Hlavy pocházejí původně ze Švýcarska, z kantonu Valais, kde se daří vínu suchému a hodně aromatickému s poetickými a zde téměř neznámými názvy jako Heida nebo Petite Arvine. A osud tomu chtěl, že rostliny teď čeká ještě jedno stěhování. Kamarád zahradník sice varuje: „Nedělejte to. Znamená to hodně práce s nejistým výsledkem. Lepší je zasadit nové.“ Říkejte to ale člověku, který ví, že podobnou odrůdu hned tak nezíská a navíc, nechte něco, o co roky pečujete, jen tak být.
Hledali jsme tedy místo plné slunce, s půdou sopečnou i vápenitou, kde se dají vinné keře zasadit na k jihu skloněnou terasu, a navíc je odtud pěkný výhled. Měli jsme cenový strop a také jsme chtěli, aby vysněný pozemek nebyl daleko od Prahy. Ano, hádáte správně, hledali jsme dlouho a marně, vždyť něco tak dokonalého snad může existovat jenom v naší fantazii. Tedy, asi by to tak zůstalo, kdyby nás nenapadlo, že to zkusíme vyřešit tak, jak se poslední dobou řeší skoro všechno. Zeptáme se AI.
Trvalo necelou minutu a měli jsme ho! Sad, plný ovocných stromů, na půdě sopečné s trochou vápence, kde se uprostřed, jako koruna té krásy, táhly dva řádky již vysazené vinné révy s dostatkem místa pro další. Zbytek už je trochu nuda, o detaily koupě se právě stará realitní agentka a právník, a zanedlouho by mělo být vše dořešeno. Happy end?


Je to pár dnů, kdy jsme viděli v rámci pražských ozvěn festivalu Jeden svět dokumentární film o tom, jak AI vzniká. Že umělou inteligenci živí skuteční lidé, kteří ji učí jak s námi komunikovat popisem reálných situací, ať už pěkných nebo strašných. To všechno za ubohé peníze a za cenu traumatizujících zážitků, protože obyvatelé třetího světa si nemohou vybírat. AI přece musí znát všechno, aby mohla vyloučit špatné a nabídnout nám dobré. Vraždy, znásilnění, havárie, katastrofy na jedné straně, stejně jako rozkvetlé louky, sady nebo vinohrad na straně druhé. Vozíme tak odpadky našich životů daleko, aby nám nebránily ve výhledu na západ slunce? Zamyslíme se někdy nad tím, kolik traumat a neštěstí je za jedním promptem? Měli bychom. Klidně se sklenkou vína z našeho vinohradu.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Život je kruh
Lidstvo neposune fyzika, ale schopnost myslet jinak










