Ukážu ti Hitlera
Loni v září vstoupily do malého domku dvaasedmdesátileté Věry Valentové na samém okraji středočeského Libušína strach a nervozita. V několika týdnech měla doma třikrát zloděje a policie stačila již jen přijít spočítat škodu. V polovině října přišli k osamělé, nijak okázale žijící staré ženě znova. Po třetí hodině bliklo v chodbě malé světlo, a když šla zjistit, o co jde, srazili ji tři muži v kuklách k zemi. Hlavu jí zakryli kusem oblečení a ruce svázali přes šňůru pověšenými silonkami. Tím nejhorší zážitek v životě paní Valentové začal. Na jeho konci byly popáleniny od elektrických šoků, podlitiny v obličeji, psychický otřes a nesmazatelný strach, kvůli němuž nedokáže ani po roce, který od tragédie uběhl, strávit noc ve svém domku.
Skrytý talent
Na přepadení a útrapy paní Valentové a dvou dalších, stejným způsobem přepadených starých žen, bylo zaděláno v březnu 1995. Tehdy šestnáctiletý mladík Luboš Krákora utekl po čtyřměsíčním pobytu z dětského domova (dostal se tam na základě verdiktu kladenského soudu kvůli krádežím, výtržnictví a záškoláctví). „Bylo to tam samej debil,“ objasnil Krákora motiv svého útěku policii. „Být tam ještě teď, tak je ze mě taky debil.“ Domů do Libušína po útěku nešel (rodiče jsou rozvedení a v obci mají pověst sociálně problémové rodiny, které je kriminální kariéra syna lhostejná), přespával u kamarádů v Praze, Berouně a Rakovníku a živil se příležitostnými pracemi.
Zhruba po roce se stáhl zpět do své domoviny,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
