Hledání Olina ještě neskončilo

Když letos v dubnu varšavská vojenská prokuratura rozhodla, že vyšetřování „přesvědčivě prokázalo absenci jakýchkoli přímých důkazů o tom, že by bývalý premiér Józef Oleksy spáchal zločin“, zdálo se, že tím přirozeně skončí největší špionážní aféra v poválečném Polsku. A to přesto, že samo zdůvodnění verdiktu prokuratury přineslo více otázek než odpovědí (podrobně Respekt č. 18/96). Aféra však neskončila. Největší zásluhu na tom má paradoxně prokurátor Gorzkiewicz, který vyšetřování vedl. Ten totiž dříve, než mu nadřízení oficiálně zakázali veřejně se k věci vyjadřovat, v mnoha rozhovorech jasně prokázal svůj neobjektivní vztah k celému případu. V důsledku toho jsou podle průzkumů dvě třetiny Poláků dodnes přesvědčeny, že Oleksyho kauza nebyla vůbec objasněna, anebo o tom „vážně pochybují“. Vše nasvědčuje tomu, že na tomto přesvědčení mnoho nezmění ani publikace tzv. Bílé knihy, která byla minulý týden představena veřejnosti a tento týden se má objevit v polských knihkupectvích.

Kniha bez senzace

Bílá kniha je sbírkou úryvků dokumentů shromážděných polským Úřadem ochrany státu, na jejichž základě zastavila prokuratura ve věci premiéra Oleksyho vyšetřování. Kniha vychází s téměř půlročním zpožděním a má rozsah 464 stran, tedy téměř čtyřikrát menší, než se původně předpokládalo. To je také vlastně jediný „senzační“ prvek této publikace, protože díky četným informačním únikům…