Stěna mlčení
Stěna mlčení
Pomník pochodu smrti zajímá jen cizince
Kousek za moravskými Pohořelicemi, těsně u silnice Brno - Vídeň stojí pětimetrový kříž z černého kovu. Kdo jede kolem, nemůže ho přehlédnout. Připomíná jeden z největších masakrů v dějinách poválečného Československa: divoký odsun brněnských Němců. Během akce, která začala 31. května 1945, bylo povražděno nebo zemřelo vysílením a útrapami několik tisíc lidí.Ve výroční den „pochodu smrti“ je u kříže pusto. Na podstavci svítí čerstvá zeleň jediného věnce. Podle stuhy ho sem položil někdo z Rakouského černého kříže, organizace pečující o válečné hroby. Nápis na mramorové desce říká, že někde poblíž je v obrovské jámě pohřbeno 890 lidí.Kolem památníku zrovna probíhají rozsáhlé terénní úpravy. Staví se tu nová dálnice z Brna do Vídně. Dělníci vrtí hlavou: pracují tady už od února, ale nikdy si nevšimli, že by se u kříže někdo zastavil nebo že by tam položil květiny. „Jo, někde tady v okolí jsou prý zahrabaní Němci, ale kde přesně, to nikdo neví,“ říká parťák.Starosta Pohořelic ing. Vladimír Schovánek (ODS) už den před výročím kategoricky sděluje, že obec vzpomínku na poválečné oběti nemá v plánu, a pokud je mu známo, s oznámením pietního aktu se nepřihlásil ani nikdo jiný. Další otázky na kříž a události s ním spojené ho zřetelně rozčilují: „O tom se s vámi nebudu bavit, jsou kolem toho samé problémy. A zavinili jste je vy, novináři,“ říká do telefonu.Samotní obyvatelé Pohořelic jsou popudliví méně, ale…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
