Velikášský malý český svět
Velikášský malý český svět
Sémiotika je věda o znakových soustavách. Vladimír Macura (nar.1945) je prozaik, překladatel a - především - literární vědec, který sémiotiku umí aplikovat tak chytře a sdělně, že je radost to číst. Potvrdil to v posledním půlroce dvakrát: nejprve v knize esejů o některých znacích socialistické éry v české literatuře Šťastný věk (symboly, emblémy a mýty 1948- 1989), letos v červnu pak knihou Masarykovy boty a jiné semi(o)fejetony (obě knihy vydala Pražská imaginace). Fejetony zkoumají některé znaky současné éry, které se tváří jako nové; Macura však ukazuje, že jsou to většinou jen variace toho, co už tu bylo, že nic není bez příčin.
Stále jsme ve vleku národního obrození
„Metody analýzy literárního textu se ukázaly být smysluplné a platné i při analýze textů neliterárních, a dokonce postihují leccos i ze struktury rozmanitých znakových soustav,“ napsal Macura do úvodu Šťastného věku, kde přiznává, u koho se inspiroval (především u slavného literárního teoretika M.J.Lotmana), odkud přejímal metodu, která tak dobře funguje například při čtení ulice, parku, sochy, televizní obrazovky, obchodu. Řečeno jinak: literární věda, respektive její metoda, je schopna odhalit nečekané souvislosti i tam, kde by to nikdo nečekal - například v politice, společnosti, sociologii. Literární věda vstřebala kdysi jí dost odlehlé disciplíny, tím si ale současně nárokuje mluvit o tom a do toho, čeho si dříve nevšímala.Hned v prvním semi(o…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
