Na čele pelotonu

Na čele pelotonu
Českou společnost opravdové zkoušky teprve čekají
Přelom roku splynul s dlouho připravovaným a na obou stranách chtěným i nechtěným půlením státu. S událostmi se nedá polemizovat, smutná je však všeobecná trivialita jejich vysvětlení. Do omrzení se opakují jen dvě: „teorie“ dospívání národů a „mohou za to politici“.


Třetí cesta čechoslovakismu
Masaryk chtěl původně pro Čechy území sahající až těsně k Jaderskému moři. V poválečných zmatcích prosadil ale jen východním směrem namířenou mrkev, Československo. Uvážíme-li jeho demokratickou rétoriku, překvapí nás, jak pragmaticky postupoval ve vnitřní politice. Bez uzardění demagogicky prosazoval vůči odhodlané německé a probuzené slovenské opozici ideu čechoslovakismu. Zvolil nejméně riskantní třetí (střední) cestu: nebyl ani důsledně demokratický (pak by vsadil na federativní princip), ani důsledně autoritativní (pak by energicky potlačoval všechny národní a regionální egoismy). Tento kompromisní postup rozdělil společnost na Čechy rozpolcené mezi českou a československou identitou a s nimi se srovnávající Němce a Slováky „utlačované“ čechoslovakismem.V prostředí strnulého komunistického Československa, kde protihráčem slovenské mocenské elity byla záporným výběrem zdecimovaná generace českých šedesátníků, se zdálo, že národní rozdíly už jsou smazány. Bylo to však jen zdání. Se zhroucením komunistické moci zanikly i všechny zábrany pro nacionalismus. Československá většina…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















