Příslib malého zázraku

Příslib malého zázraku
Československá reforma v chladných číslech srovnávací statistiky
Jsem laik, ale vím, že různě školení ekonomové nemají většinou o odbornosti těch druhých valného mínění. Když se polská vláda premiéra Olszewského na začátku roku rozhodla zlomit přes koleno předchozí hospodářskou politiku a pozvala si poradce holandské namísto harvardských - jeden z nich, pan Timman, označil Harvard za líheň odborných hlupců, schopných vydat ve psí každou ekonomiku, která se jim důvěřivě svěří. Ve stejné době se americký týdeník Newsweek tázal přednosty famózního ekonomického ústavu z Prahy: „Profesor Jeffrey Sachs tvrdí, že se šoková terapie setkala v Polsku s ohromným úspěchem. Vy tvrdíte opak. Jak je možné, že jeden ekonom prohlašuje sklenici za zpola plnou, kdežto druhý trvá na tom, že je poloprázdná?“ Pražská autorita shovívavě vyložila: "Profesor Sachs je i přes své vzdělání stále ještě mlád. A je nenapravitelný optimista."Z toho plyne ponaučení: školská věda celého národohospodáře zdaleka nedělá a o jeho svrchovanosti rozhoduje také věk, povahové založení a možná i jiné, ještě podružnější okolnosti. Obyčejný člověk jako já prostě nemusí brát ponížené ohledy na holou odbornost a padat na zadek před úsudkem makroekonomické veličiny. Z vyslovené nejapnosti ji totiž může usvědčit laický rozum. A ten se bouří, když pražský futurolog přibližuje americkým čtenářům katastrofické dopady československé transformace: "Je stále možné se chytit a dohonit…


Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















