Návrat do vlastních dějin
Návrat do vlastních dějin
Česko-německé vztahy jsou mnohem významnější než vzdušné zámky Hexagonály a Visegrádu
Němcům obecně nepřísluší vyjadřovat se ke vztahům mezi Čechy a Slováky, a to ani tak opatrnou formou, jakou to učinil spolkový ministr zahraničních věcí, když varoval před rozpadem státu. Důvodem byla jistě skutečnost, že rozdělení určitou měrou postihne i Evropské společenství. Když už jsem se ale odhodlal něco k tomu říci, kloním se spíše k naprosté otevřenosti.
Dědictví roku 1918
Začněme analýzou politického klimatu. Nikoliv nevýznamným rysem počátku poslední dekády dvacátého století je fakt, že dnes je opět zpochybněno téměř vše, co se ve smyslu národně státního pokroku etablovalo na začátku století. Tehdy se rozpadly velké nadnárodní říše - císaře ve Vídni, cara v Petrohradu a sultána v Istanbulu - a na jejich místo nastoupily (s výjimkou Sovětského svazu, zavázaného nové imperiální ideologii) nové národní státy. Ty sice zdědily všechny problémy starých říší, ale nebyly schopné je řešit. Američan David Fromkin označil mír z let 1918, 1919 a 1920 v souvislosti s Blízkým a Středním východem za peace to end all peace, „mír, který skončil s mírem“. Co následovalo, byla ve skutečnosti nová „třicetiletá válka“ se skrytými počátky a strašným závěrečným akordem, ústícím do druhé světové války a rozdělení Evropy.Velkým omylem státníků současnosti (po Gorbačovovi a následcích perestrojky) je představa, že nyní může vše pokračovat…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
