Rozdělí si Trump, Putin a Si planetu?

„Tohle je naše polokoule,“ hlásí připnutý tweet na oficiálním účtu amerického ministerstva zahraničí. Slovo „naše“ je zvýrazněno červeně a na pozadí je černobílá fotka zamračeného Donalda Trumpa. 

Vítězoslavný vzkaz se váže k tomu, že Spojené státy první lednovou sobotu unesly venezuelského diktátora Nicoláse Madura. Kvůli údajnému narkoterorismu v pondělí stanul před soudem v New Yorku. Trump na tiskové konferenci oznámil, že od této chvíle budou o Venezuele rozhodovat USA, a to – jak později upřesnil – spíše po „delší dobu“. Nijak neskrýval, že důvodem odstranění Madura jsou venezuelské zásoby ropy, celosvětově největší. Na lidských právech nezáleží: Trump se chce dohodnout s Madurovou autoritářskou viceprezidentkou, nikoli předat moc demokratické opozici.

Na „jeho“ polokouli leží však také Grónsko – a americký prezident hned po zajetí Madura zopakoval, že surovinově bohatý a strategicky významný ostrov v Arktidě chce připojit k USA. Nevyloučil použití vojenské síly – bez ohledu na to, že je součástí Dánska, tedy jednoho z dlouhodobě nejloajálnějších spojenců. „Jsme supervelmoc a jako supervelmoc se pod vedením prezidenta Trumpa také budeme chovat,“ popsal geopolitický ohňostroj, jímž USA vstoupily do roku 2026, Stephen Miller, jeden z nejbližších prezidentových poradců. „Žijeme ve světě, kterému vládne síla, ve světě, kterému vládne moc.“