Jak pan Mertlík ztratil a znovu našel své dětství. Příběh jedné vyhozené krabice  

Jiří Mertlík byl před třemi měsíci na dovolené v Itálii, když jeho ženě najednou zazvonil telefon. Mužský hlas volající z neznámého čísla měl zvláštní prosbu: chtěl, aby se manželé podívali na sérii černobílých fotografií pořízených někdy v minulém století v malém českém městečku kdesi v Podkrkonoší. Hlas v telefonu patřil Janu Beránkovi, členovi populární facebookové skupiny, v níž lidé zveřejňují digitalizované verze starých snímků, které někde našli a většinou neznají autora, místo ani okolnosti jejich vzniku. Beránek, profesí novinář, je ve skupině aktivní, místa a lidi na snímcích často pomáhá identifikovat. A teď měl indicie, že právě Mertlíkovi by mohli něco vědět o jednom čerstvě zveřejněném souboru. 

Když si Mertlík odkaz na facebookovou stránku rozklikl, nemohl uvěřit vlastním očím. Na černobílých snímcích poznal důvěrně známé kulisy svého dětství: městečko Rtyni v Podkrkonoší a okolí, svůj rodný dům, matku, otce... A také sebe, nejdříve jako miminko v kočárku, později jako malého chlapce hrajícího si v potoce. „Byl to naprostý šok, úplně jsem přestal dýchat,“ vzpomíná. Okamžitě poznal snímky svého otce, které znal ze starých rodinných fotoalb. Tam byly ovšem nalepené jen jako malé čtverečky, na nichž toho nebylo moc vidět, zatímco teď si výjevy ze svého dětství mohl prohlížet v perfektní kvalitě, všímat si detailů a ocenit kompozici často velmi nápaditých záběrů. A také si číst obdivné komentáře od úplně cizích lidí ve facebookové skupině, kteří oceňovali fotografické kvality rodinného archivu. 

Pochopil, že otcovy staré negativy se nějakým způsobem dostaly do rukou cizích lidí, kteří je digitalizovali a zveřejnili na internetu. Někdo by se v takovou chvíli možná lekl, u Jiřího Mertlíka byla hlavní reakcí radost a dojetí. S facebookovou skupinou se spojil a z fotografií se rozhodl vyrobit knihu, kterou svému otci věnuje jako dárek k jeho blížícím se devadesátým narozeninám. Příběh o tom, jak se staré snímky rodiny Mertlíkových ztratily a znovu našly, je však nejen dojemný, připomíná také detektivku, v níž sehrály zásadní roli zapálení nadšenci, síla sociálních sítí i náhoda. 

Všechno, co se dělo kolem