R.U.R. funguje i po sto letech: dnes jako mustr pro svět umělé inteligence 

Drama R.U.R. se na první pohled nemusí zdát nijak výjimečné. Poprvé vyšlo v listopadu 1920 jako útlá knížečka v nákladu dvou tisíc výtisků a dočkalo se divadelní premiéry až v lednu následujícího roku. Předehra i tři dějství s několika postavami utečou rychle. Přesto drama vzbudilo velký ohlas – a to právě proto, že Češi rádi zdůrazňují, že Karel Čapek zde, díky pomoci svého bratra Josefa, poprvé použil slovo Robot pro myslící stroj připomínající člověka, novodobého Golema. Na rozdíl od pražské židovské legendy nebo děl, jako byl Frankenstein od Mary Shelley (o století dříve), se Čapek ve svém dramatu nezabývá výhradně otázkou morálky a „lidskosti“, tedy zda mají lidé nahradit Boha a sami se stát stvořiteli (ačkoli i to řeší), ale především tím, co miliony strojů, které nahradí lidskou práci, mohou znamenat pro celou společnost.

Právě masovost výroby robotů se stala revoluční myšlenkou, jež nyní o více než století později působí jako bolestně přesná predikce. Ve Spojených státech i v Číně se dnes velké technologické firmy, podobně jako továrna Rossumových Univerzálních Robotů, soustředí na vytvoření ještě dokonalejší umělé inteligence, která by mohla zcela nahradit lidskou práci. I v Kalifornii, domově technologického výzkumu, Čapek teď znovu rezonuje a jeho dílo nachází nové publikum.

Drama vypráví dějově jednoduchý příběh o továrně, kde se vyrábějí Roboti, a ačkoli je její děj dobře známý, neuškodí si ho krátce připomenout (znalci díla mohou klidně tento odstavec přeskočit). Roboti sice vypadají jako lidé, ale nedokážou se rozmnožovat a chybí jim celé spektrum emocí, mohou proto pracovat neustále a hlavně – zadarmo. A dovolit si je může skoro každý. Svět utopie naruší mladá a krásná Helena, která chce Roboty zachránit, protože věří, že se ve skutečnosti mohou trápit. Nakonec sama v továrně zůstane a sleduje, jak se okolní svět začíná proměňovat, když se z Robotů stávají vojáci, které si najímají armády soupeřících států, zatímco lidstvo, jež už nemusí pracovat, žije v blahobytu, přestává mít děti a postupně mu hrozí vymření. Roboti se začnou proti lidem bouřit a nakonec ovládnou celý svět, včetně továrny, kde byli vyrobeni. Zoufalí továrníci se svými stroji zkoušejí vyjednávat, ale marně – a až na jednoho jsou zavražděni. S nimi ale mizí i tajemství výroby Robotů, kteří se sami nedokážou rozmnožovat – a i oni najednou čelí vlastnímu konci. Až poslední okamžiky hry dávají divákům naději, že Roboti nakonec budou schopni objevit a rozvinout cit a Země nebude zcela pustá.

Technologická revoluce