Kurzy znakového jazyka
Ve světě neslyšících je hlavním dorozumívacím prostředkem znaková řeč. Používají ji lidé hluší či se zbytky sluchu i slyšícími, kteří se chtějí bez potíží s neslyšícím domluvit.
Ve světě neslyšících je hlavním dorozumívacím prostředkem znaková řeč. Používají ji lidé hluší či se zbytky sluchu i slyšícími, kteří se chtějí bez potíží s neslyšícím domluvit. Naučit se znakovou řeč není jednoduché, zároveň však její zvládnutí s sebou nese výhody v komunikaci a porozumění světu neslyšících.
Český znakový jazyk je přirozený a plnohodnotný jazyk komunity neslyšících v České republice, má vlastní gramatiku a strukturu a nemá nic společného s češtinou. Tento jazyk používají zejména prelingválně neslyšící lidé (tzn. ti, kteří se narodili jako neslyšící nebo kteří ztratili sluch v období před dokončením vývoje jazyka, tedy přibližně do tří let věku).
Znakovaná čeština je umělý komunikační systém, který byl vytvořen slyšícími lidmi, kteří se chtěli dorozumět s neslyšícími. Znakovaná čeština kopíruje gramatiku českého jazyka a sdělení doprovází znaky, které jsou vypůjčené z českého znakového jazyka. Jedná se vlastně o „viditelnou češtinu“.
Znakovanou češtinu používají lidé nedoslýchaví nebo lidé ohluchlí. Tito lidé se naučili mluvenou češtinu přirozenou cestou odposloucháním. Nyní však hůře slyší nebo neslyší vůbec, a proto potřebují při komunikaci mluvenou češtinu zviditelnit. Neslyšící lidé znakovanou češtinu nepoužívají, pro ně je čeština cizím jazykem.
Kurzy znakového jazyka jsou koncipovány jako sled jednotlivých modulů, popřípadě semestrů, po jejichž absolvování by měl student získat úplnou, nebo alespoň výbornou jazykovou kompetenci v českém znakovém jazyce. Kurzy probíhají ve skupinách maximálně po deseti účastnících a jeden semestr trvá zhruba 5 měsíců s frekvencí vyučování dvakrát do týdne po dobu 1,5 hodiny.
V kurzech se vyučuje slovní zásoba – jednotlivé znaky, gramatika – pravidla spojování znaků do širších větných celků, klade se důraz na rozvoj schopnosti správně vyjádřit myšlenku a děj s ohledem na mimiku. Studenti v rámci kurzu obdrží písemný studijní materiál, ve kterém jsou shrnuta pravidla gramatiky, znázorněny příklady znaků v ruční abecedě a jednotlivé pozice rukou.
Znakový jazyk převážně vyučují neslyšící lektoři s bohatými zkušenostmi a akreditací Tlumočníka znakového jazyka. Kurzy jsou zakončeny závěrečnou zkouškou před komisí a úspěšní absolventi obdrží osvědčení o absolvování kurzu.
Organizace pořádající kurzy:
• České centrum znakového jazyka - Pevnost
Adresa: Krátkého 4/250, 190 00 Praha 9 tel/fax: 420 283 892 700
mobil: 728 58 68 57
e-mail: [email protected]
www: pevnost.com
• Česká unie neslyšících (ústředí)
Adresa: Havlíčkova 4, 110 00 Praha 1
tel.: 222 328 900
email: [email protected]; [email protected]
www: cun.cz
• Vzdělávací agentura Aldea
Novotného lávka 5, P.O.Box 197, 110 01 Praha 1
tel./ fax: 2210 82 379, tel.: 2210 82 222
email: [email protected]
www: aldea.cz
• Znakovky - Chcete umět český znakový jazyk?
kontakt: Jan Wirth
sms: 777 836 784
email: [email protected]
www: znakovky.cz
Článek vznikl v rámci projektu FUTURA, který je financován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem ČR a hlavním městem Praha. Projekt realizuje Respekt Institut, o.p.s.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
