0:00
0:00
Politika18. 10. 20187 minut

Vědec Jungwirth: Aby se česká demokracie neuvařila jako žába v hrnci

S místopředsedou Učené společnosti ČR o jejím nejnovějším prohlášení a roli vědců v politice

Miloš Zeman vítězí v prezidentských volbách
Autor: Matěj Stránský

Učená společnost ČR, sdružení nejvýznamnějších českých vědců, vydala prohlášení k letošnímu 28. říjnu a ke stému výročí vzniku republiky. Píše se v něm mimo jiné, že někteří ze současných čelných politických představitelů nectí pilíře demokratického státu a ohrožují tím jeho stabilitu. „Shodli jsme se, že nemá cenu ke stému výročí republiky napsat obecnou proklamaci a pouze se v ní přihlásit k Masarykovi. Chtěli jsme se vyjádřit k dnešní situaci,“ říká první místopředseda Učené společnosti Pavel Jungwirth.

V prohlášení k 100. výročí založení republiky se US hlásí k demokratickému odkazu prezidenta Masaryka a k jeho odvaze. Zároveň v něm obviňuje nejmenované české vrcholné politiky, že podkopávají pilíře demokracie. Bylo pro relativně ostré prohlášení těžké získat většinu vašich členů? A mají se vůbec vědci míchat do politiky?

↓ INZERCE

Debatovali jsme o tom a došli jsme k závěru, že bychom neměli podporovat určitého politika proti jinému, ale že se můžeme vyjadřovat k tématům, která jsou politická a přitom každodenní politiku přesahují. Shodli jsme se, že nemá cenu ke stému výročí republiky napsat obecnou proklamaci a pouze se v ní přihlásit k Masarykovi. Chtěli jsme se vyjádřit k dnešní situaci. Přáli bychom si, aby se ideje, na kterých Masaryk založil Československou republiku, opět vrátily.

Jaké ideje máte na mysli?

Třeba to, že debata má být vedena slušně a měli bychom ji zakládat na faktech a racionalitě. Nebo ochranu slabších, nemocných, chudých, bezdomovců, uprchlíků - lidí, kteří potřebují naši podporu. Chceme masarykovskou tradici vrátit do společnosti i do nejvyšších míst, odkud se vytratila.

Shodují se členové US na tom, kteří politici nectí pilíře demokratického státu?

Shoda byla celkem jednoznačná. Debatovali jsme spíše o tom, jestli v podobném prohlášení mají padnout konkrétní jména. Nakonec jsme se přiklonili ke kompromisu a nikoho přímo nejmenovali. Výhodou je, že jsme neoznačili třeba jen jednoho politika. Na druhou stranu je prohlášení méně konkrétní, než bych si třeba já osobně představoval.

Pavel Jungwirth     Autor: Jindřich Nosek, zdroj Wikimedia Commons, CC BY SA 4.0
Pavel Jungwirth     Autor: Jindřich Nosek, zdroj Wikimedia Commons, CC BY SA 4.0
Pavel Jungwirth Autor: Jindřich Nosek, zdroj Wikimedia Commons, CC BY SA 4.0

Koho byste tedy jmenoval, kdyby to bylo na vás?

Určitě současného prezidenta a do jisté míry i premiéra.

Byly během jednání na stole i verze prohlášení, kde tato jména padla?

To první jméno ano. Ale ve hře byla i jiná verze, jež mi připomínala obecnou zdravici a která se konkrétně nevyjadřovala k dnešku. Nakonec se našel rozumný kompromis, za který se mohu postavit.

Cítili byste potřebu vyjadřovat se k politickým tématům i v běžné situaci, jaká vládla třeba v minulé dekádě? Je dnešní doba jiná, překročili jsme nějakou mez?

Ve známém příměru s žábou v pozvolna zahřívané vodě také vzniká otázka, kdy má žába poslední možnost vyskočit. Nedá se říct, že existuje jasně daná hranice, od které se situace už kvalitativně změnila. Změny jsou postupné. Proto by se měla postupně měnit i reakce Učené společnosti. Dnes cítím potřebu, aby to byla reakce víc a víc politická, protože jsou ohroženy úplné základy demokratického fungování Česka. Zároveň po posledních komunálních a senátních volbách existuje naděje, že se situace nemusí měnit jen k horšímu. Kyvadlo se možná už pohybuje opačně. I k tomu bychom chtěli přispět.

Není přehnané mluvit o tom, že v Česku jsou ohrožené základy demokracie? Třeba v Polsku a Maďarsku je situace výrazně horší. Nevystřílíte si zbytečně munici, dokud poměry u nás tak vážné nejsou?

Před pár měsíci jsme psali prohlášení na podporu našich kolegů z Maďarské akademie věd. Premiér Orbán v zemi v podstatě likviduje nezávislý výzkum. Jsme s maďarskými kolegy v kontaktu a oni mají pocit, že u nich je už možná pozdě. Že věci dospěly do stavu, kdy už se v podstatě nedá nic dělat. Bojím se, že v Maďarsku a do jisté míry i v Polsku už nastal ten var, mám-li se vrátit k příměru s žábou. U nás je voda horká, ale ještě se nevaří a něco se podniknout dá.

 Jak Orbán likviduje nezávislý výzkum?

Přesměrovává velkou část rozpočtu Maďarské akademie věd do aplikovaného výzkumu a zaštiťuje se tím, že je důležitější než výzkum základní. Za tím se ale skrývá jeho strach z nezávislého výzkumu a s ním spojených nezávislých myšlenek, které nemá pod kontrolou. Snaží se udusit svobodné bádání.

Podobná debata nicméně probíhala v roce 2009 i u nás. Také se argumentovalo tím, že aplikovaný výzkum je užitečnější. Ale byl za tím spíš tlak průmyslových kruhů a nepochopení, k čemu základní výzkum je, ne ideologie.

V roce 2009 to u nás neprobíhalo v kontextu likvidace demokracie. Přesto se k tomu Učená společnost tehdy vyjádřila, korespondovali jsme s premiérem a nějakým malým dílem jsme snad přispěli k tomu, že nakonec to nedopadlo tak zle. V Maďarsku se to odehrává třeba v kontextu vyhánění Středoevropské univerzity a hysterie kolem čehokoliv, co premiér nekontroluje.

Na jaře jste byl zvolen do vedení US, za dva roky se stanete jejím předsedou. Jak byste chtěl organizaci změnit?

Učená společnost je vedena kolektivním orgánem, radou, která se skládá mimo jiné ze tří předsedů - budoucího, současného a bývalého. Já jsem teď předsedou budoucím. Kandidoval jsem s programem, který se skládal z několika bodů. První byl „US je tu pro všechny“. Fungujeme velmi dobře jako takový anglický klub, kde se jednou za měsíc sejdeme, nemáme sice lenošky a doutníky, ale jinak je to místo pro členy, kde se setkat a popovídat si o vědě a jiných věcech. Nic proti tomu, ale moje představa je, že by US měla dělat trochu víc – sloužit celé společnosti.

Jak?

Víme, jak vést kvalifikovanou debatu k zajímavým věcem. Může to být na téma z přírodních i společenských věd, ale i z oblastí, které vědu přesahují: migrační vlna, energetická bezpečnost a podobně. Jsme schopni uspořádat debatu či přednášku, o které víme, že bude fundovaná, k věci a zároveň nebude nudná. S partnerskou německou akademií jsme například v minulosti zorganizovali debatu o energetice. Snažíme se vybírat okruhy, kde je naděje na přesah. Téma, kolik vibračních stavů má dvouatomová molekula beryllia, je zajímavé z vědeckého pohledu, ale neočekával bych dostatečný ohlas.

Plánujete k těmto debatám přitáhnout i politiky?

To by bylo hezké. Když říkáme, že debaty jsou pro nejširší veřejnost, představujeme si i lidi typu student gymnázia, kterého zajímají přírodní nebo společenské vědy, či aktivní senior, ale míří to šířeji. Chceme přitáhnout ty, kteří mohou ovlivňovat svoje okolí: učitele středních škol, politiky a všechny, kdo se o tématu mohou bavit dál ve svých kruzích. Záznamy přednášek a debat také dáváme na web, aby se dostaly k co nejširšímu okruhu lidí.

Chcete to dotáhnout do stadia, že by si vláda u vás objednávala třeba i expertní stanoviska?

Měli bychom na to být připraveni. Těžiště naší činnosti má být osvětové, ale ani tomuto bychom se nebránili. Spíš než abychom sami organizovali studie, měli bychom mít k dispozici experty - a pokud by se na nás politici obrátili, nabídnout jim pak konkrétní lidi.

Pavel Jungwirth (52) je fyzikální chemik, v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR se zabývá počítačovým modelováním biomolekul. Přednáší na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Je držitelem řady vědeckých ocenění včetně Spiers Prize od britské Royal Society of Chemistry a Medaile Jaroslava Heyrovského. Dlouhodobě působil na univerzitách v USA, Izraeli a Švýcarsku. V roce 2009 byl zvolen členem Učené společnosti ČR.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Vyhraje Izrael?Zobrazit články