Konec ALDE na horizontu. Babišovu ANO hrozí po eurovolbách izolace

Pravděpodobnému vítězi českých eurovoleb, vládnímu hnutí ANO, může domácí úspěch na bruselské půdě rychle zhořknout. O Babišovu stranu totiž nemá zájem uskupení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, pod jehož taktovkou se bude na půdě europarlamentu formovat nová středová frakce. A právě ta zřejmě nahradí dosavadní uskupení evropských liberálů ALDE, kam nyní ANO patří.

Uplynulý víkend se ve Štrasburku konala několikahodinová schůzka zástupců osmi evropských stran, jež by se mohly stát zakládajícím jádrem nové politické formace pod vedením francouzské Republiky v pohybu (LREM). Skončily tak dosud pouze spekulace, že Macron chce na půdě eurosněmu založit novou středovou proevropskou skupinu, do které hodlá projektovat svoje priority a představy o budoucím vývoji EU.

Jen Telička

Kromě Francouzů z několika politických stran byli na místě Belgičan Guy Verhofstadt, dosavadní šéf ALDE, dále zástupce holandské VVD premiéra Marka Rütteho, bývalý italský předseda vlády Matteo Renzi, Reformní hnutí belgického premiéra Charlese Michela, zástupci Švédska, Španělska, Rumunska a další. Většina z přítomných politiků a političek zastupovala stávající členy frakce ALDE.

K nim patří také ANO, ale z českých stran dostal pozvání do Štrasburku jen europoslanec Pavel Telička. Ten od ANO odešel a nedávno založil vlastní hnutí s názvem Hlas, s nímž znovu kandiduje do europarlamentu. Překonání pětiprocentní hranice nutné pro vstup do EP - a tím i do Macronovy frakce - má však Hlas nejisté.

Chybějící pozvánka pro ANO je stejně překvapivá jako zcela v souladu s dosavadní strategií LREM. Překvapivá proto, že se v této fázi francouzské vládní hnutí vzdává potenciálně silného partnera. Liberálové se na půdě EP skládají nejčastěji ze tří až čtyř europoslanců za každou zemi, přičemž ANO může získat pět i více mandátů. V osobě Andreje Babiše by navíc LREM měla dalšího premiéra, což dále posiluje uplatňování liberální agendy v EU. Na rozdíl od Teličky jsou přitom preference ANO sázkou na jistotu.

Už minulý měsíc však navštívili Prahu Macronovi emisaři při hledání potenciálních partnerů pro novou frakci a už tehdy ANO vynechali. Jeden z nich, poslanec francouzského Národního shromáždění Bruno Bonnell, tehdy na dotaz Respektu řekl, že LREM hledá “proevropské nepopulistické strany” a ANO “nepovažuje za součást této rodiny”.

Vyslanci Macrona se tehdy sešli s Teličkou, Vítem Rakušanem ze STAN a vedením Pirátské strany. Pozvánku do Štrasburku ale nedostali ani poslední dvě jmenované strany. Hnutí STAN proto, že jeho členové podle dohody s TOP 09 a dalšími zasednou po eurovolbách ve skupině evropských lidovců tak jako doposud. Piráti si pak o vynechání štrasburské schůzky de facto sami řekli.

“Sdělili jsme Francouzům, že nechceme být tvrdým jádrem frakce pod vedením LREM. Vedení celoevropské pirátské strany, jíž jsme součástí, se usneslo, že to, kam piráti na půdě Evropského parlamentu půjdou, se rozhodne až po volbách,” řekl Respektu místopředseda pirátů a jejich garant zahraniční politiky Mikuláš Peksa.

Trojí stopka

Zájem LREM o české piráty nicméně trvá - mimo jiné proto, že průzkumy jim stejně jako Babišovu hnutí slibují zisk tří až pěti europoslanců. A čím je frakce silnější, tím snáz se její členové dostanou k ovlivňování legislativy a politickým rozhodnutím sněmu. Sami piráti si nechávají otevřené dveře do několika frakcí. Mají však - alespoň nyní před volbami - jednu veřejnou vstupní podmínku, ať už by byli kdekoli: nechtějí být na půdě EP ve společném uskupení s ANO.

Je proto možné, že Babišovu hnutí bude po eurovolbách vystavena dvojí až trojí stopka pro pobyt v nástupnické frakci ALDE. Od Francouzů, od českých Pirátů, pokud by se k Macronově frakci přidali, a potenciálně i od Teličkova Hlasu. “Začínat frakci vylučováním členů není nejlepší, ale pokud by měl kdokoli hned na začátku štěpit ideovou soudržnost frakce, která bude jasně proevropská, je členství takového subjektu samozřejmě na debatu,” odpověděl opatrně Telička na dotaz, zda by zvedl ruku proti členství ANO v Macronově formaci. Ta se pracovně jmenuje Renaissance, Obroda, a její  zisk se odhaduje 75 až 100 europoslanců ze sedmi set.

Pokud by se scénář izolace ANO po eurovolbách naplnil, Babišova strana by zřejmě hledala, s kým jiným se spojit, protože nezařazení europoslanci mají nulový vliv na rozhodování parlamentu. Nejblíže by se Babišovi nabízel jeho “přítel,” ke kterému chová velký obdiv - maďarský premiér Viktor Orbán a jeho strana Fidesz. Ta se pomalu odlupuje od domovských eurolidovců a poohlíží se, s kým by jí “bylo líp”. Také Fidesz však rozhodnutí, kam dál, nechává až na dobu po volbách, jež se konají poslední květnový víkend.

Velký text o nadcházejících evropských volbách najdete v chystaném Respektu 21/2019, který vychází v pondělí 20. května.