Facka doma se (ne)počítá

Když se před několika lety v Rusku zmírnily tresty za domácí násilí, přesně to odpovídalo ideologii prezidenta Vladimira Putina, která mimo jiné zdůrazňuje poslušnost a podřízenost žen, jimž je nutné obětovat vlastní důstojnost, zdraví a někdy i život. Cokoli jiného je vynález prohnilého Západu a je třeba to odmítnout.  

Následně narůstal kontrast mezi ruským přístupem a postoji oněch zkažených západních zemí. Ty šly naopak většinově cestou lepšího porozumění složité dynamice domácího násilí, robustnější pomoci obětem a nuancovanějšího postihu forem násilí (které neodpovídají laické představě o tom, jak takové jednání může vypadat).  

I v Česku se přes všechny přetrvávající problémy zdálo, že se posouváme. Třeba letos schválenou definicí domácího násilí, která zdůraznila často opomíjený ekonomický rozměr věci. Jinými slovy, pokud jste žena na rodičovské s dítětem a od manžela dostáváte „kapesné“, jehož utrácení kontroluje a chce po vás vyúčtování, není to „konflikt v manželství“, ale jde o ekonomické násilí.

 Jenže ideologie absolutní podřízenosti žen, do níž spadá požadavek držet v manželství „hubu a krok“ za každých okolností, už zase není doménou putinovského Ruska. Jak v politice, tak v jiných částech společnosti se v mnoha zemích znovu vynořují hodnoty, které formovaly patriarchální společnost po celá století.